Tri desiatky popredných slovenských hercov podpísali verejné vyhlásenie, v ktorom vyjadrili zvážne nepokojenie nad zaobchádzaním s verejnými zdrojmi, určenými na podporu pôvodnej slovenskej tvorby v Audiovizuálnom fonde (AVF) a STV na základe Zmluvy so štátom.

Signatári považujú kroky ministerstva kultúry za očistu AVF, zlúčenie STV so SRo a vznik RTS za správne a sú pripravení ministrovi Krajcerovi v jeho snahe pomáhať.

Ač vzniklo v koprodukci tří zemí, považuje se životopisné drama Nedodržený slib za slovenský film, a nejen proto, že se točilo ve slovenštině. Tři hlavní pilíře si vzalo ze Slovenska.
V prvé řadě, zvláště pak po dlouholeté dřímotě tamního filmového průmyslu, jde o výjimečný producentský čin. Látku při pobytu v Americe objevil herec Vlado Černý, producentkou se stala jeho manželka Iveta Černá; rodinný tým přivedl na svět po všech stránkách profesionální, ale přitom výrobně náročný projekt.

V Karlových Varech bude letos v hlavní soutěži chybět český film. Už před časem to prozradil ředitel festivalu Jiří Bartoška. Za trochu náš ale může být považován alespoň slovenský snímek Pokoj v duši, scénář k němu totiž napsal Jiří Křižan a jednu z hlavních rolí si zahrál Jan Vondráček.
Slovenská kinematografie jde po letech útlumu kvalitativně nahoru. Po vlídně přijaté Muzice a s nadšením aplaudovaných Slepých láskách je toho důkazem i Pokoj v duši režiséra Vladimíra Balka.

Zdá se, že slovenská kinematografie prožívá něco jako vzkříšení. Po letech, kdy se počet natočených titulů dal skutečně spočítat na prstech a žádný z nich nepřinesl nic převratného, přichází doba, kdy se o slovenských filmech znovu začíná mluvit. Pokoj v duši, Tango s komármi... to jsou snímky, o kterých se v poslední době dost napsalo a slavily i divácký úspěch. Přiřadit k nim nyní můžeme i Nedodržený slib, natočený podle skutečného životního příběhu.